PROTIINFLAČNÍ DLUHOPIS – FAQ

Nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém
období. Ekvivalentně lze inflaci definovat jako snížení kupní síly peněz. Změnu cenové
hladiny za určité období udává míra inflace, která se vypočítává jako poměr vybraného
cenového indexu na konci a na začátku období. Nejpoužívanějšími cenovými indexy
jsou index spotřebitelských cen, index cen výrobců a deflátor HDP.

Zjednodušeně řečeno se jedná o zdražování.

Inflace představuje opak deflace.

Zvýšení kupní síly peněz nebo také pokles všeobecné cenové hladiny zboží a služeb
v ekonomice v určitém časovém období.

Zjednodušeně řečeno se jedná o zlevňování.

Deflace představuje opak inflace.

Míra inflace

Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen jsou často uváděna různá čísla, která, i když rozdílná, jsou
správná. Je třeba uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna, a základ, k němuž se vymezené období porovnává.

Nejčastěji se používají:

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.

leden 2022: 4,5 %
Datum zveřejnění: 14.02.2022

Průměrná roční míra inflace – jedná se o hodnotu téhož ukazatele v prosinci daného roku.
Rok 2021: 3,8 %

Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku.
leden 2022: 9,9 %
Datum zveřejnění: 14.02.2022

Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu
spotřebitelských cen k předchozímu
měsíci vyjadřuje procentní změnu cenové
hladiny sledovaného měsíce proti
předchozímu měsíci.
leden 2022: 4,4 %
Datum zveřejnění: 14.02.2022

Na webových stránkách českého statistického úřadu –
https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace
včetně historických dat.

Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (cca 450) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností. Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák), nepotravinářské zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání,
stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční).
Konkrétní složení aktuálního spotřebního koše je dostupné zde:
https://www.czso.cz/documents/10180/2319
5394/spot_kos2022.pdf/e67f4be1-9708-
43c0-bf17-569270669522?version=1.1

Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě jsou tyto informace využívány také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace.

Úlohou měnové politiky je zajišťovat nízkou, stabilní, a tím i předvídatelnou inflaci. Udržováním inflace v blízkosti svého 2 % cíle vytváří ČNB příznivé prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit a rostoucí životní úroveň domácností.

Hlavním úkolem ČNB je pečovat o cenovou stabilitu

Podle Ústavy ČR a v souladu s primárním právem EU je hlavním cílem ČNB pečovat o cenovou stabilitu, což je zakotveno také v zákoně o České národní bance. Cenovou stabilitou se přitom rozumí nikoliv nulová, ale mírně kladná a stabilní inflace, která je při zdravém fungování ekonomiky přirozená.

Měnová politika směřuje inflaci ke 2 % osahování cenové stability používá ČNB režim cílování inflace, který se opírá o veřejně vyhlášený inflační cíl ve výši 2 % a otevřenou komunikaci centrální banky. Hlavním nástrojem měnové politiky jsou úrokové sazby, jejichž nastavení se promítá do tržních sazeb a následně ovlivňuje vývoj ekonomiky a inflace.

V kombinaci s měsíčním vyplácením výnosu se jedná o nastavení, které chrání investory před zdražováním v reálném čase. Protiinflační dluhopis navíc investorům nabízí fixní bonusové zhodnocení v závislosti na jmenovité hodnotě dluhopisu nad rámec meziměsíční inflace.

Čím vyšší je aktuální míra meziměsíční inflace, tím vyšší je aktuální měsíční výnos investora.

Míra inflace v tabulce níže vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci.

Ano, může. Nicméně se jedná o jev poměrně vzácný a spíše krátkodobý.

V roce 2021 žádná meziměsíční deflace nenastala. Od roku 2010 nastala meziměsíční deflace maximálně ve třech po sobě jdoucích měsících.

Míra inflace v tabulce níže vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců:

Celkový výnos protiinflačního dluhopisu se vypočte jako součet meziměsíčních inflací za sledované období a bonusového zhodnocení dle jmenovité hodnoty dluhopisu.

Celkový výnos protiinflačního dluhopisu se jmenovitou hodnotou 100 000 Kč a bonusovým zhodnocením
2 % p.a. za rok 2021 by činil celkem 8,4 % p.a.